3 dny ve Valencii

Ještě večer vyrážíme na obhlídku starého města a na tapas.

Staré město ve Valencii je plné úzkých uliček, ve kterých to žije od rána až do večera a my hledáme bar, který se nám bude líbit a ve kterém bude místo. Barů je tu víc než dost, takže je z čeho vybírat. Vcházíme do sympatického baru a první co vidíme, je dlouhý samoobslužný pult plný nejrůznějších chuťovek, čili tapas.

Tapas je synonymem pro malé občerstvení. Jsou to nejrůznější chuťovky a neodmyslitelně patří ke španělským barům, vinárnám, restauracím, no prostě vyskytují se téměř všude. Nejlépe si je představte jako velké jednohubky, čí spíš dvoj nebo trojhubky. Nebo jako malý obložený chlebíček z nakrájené bagety.



Bar je plný, nikdo tu nekouří, všichni si povídají a dobře se baví. Mnoho lidí vypadá jako by do baru vyrazili přímo z práce. Alespoň tak soudíme podle oblečení mnoha mužů - mají košile, kravaty a saka. Cítíme kolem sebe příjemnou atmosféru a pozitivní energii. Na Španělech je vidět, že si života užívají a rádi se setkávají s přáteli. Ještě než usedneme ke stolu, víme, že si zase užijeme pohodového Španělska.

Objednáváme si červené a bílé víno, samozřejmě že španělské. A pak vyrážíme pro tapas. Jdeme k samoobslužnému, asi 10 metrů dlouhému pultu a tapas si nandáváme plný talíř. Od každého jeden kus, protože jich chceme ochutnat co nejvíc. Zkoušíme tapas s lososem, tuňákem, ančovičkami, španělskou šunkou a výbornou kombinaci sýra a marmelády. Talíř máme nandaný a ani jsme k tomu nepotřebovali číšníka. Nikdo se nás nic neptá, nikomu nic nehlásíme a nikdo z personálu si neeviduje, kolik toho na talíři máme, co jsme si tam dali a kolikrát jsme si byli talíř doplnit. Pravda, trošku nás to překvapilo.

Evidence snědených tapas je přitom velice jednoduchá. V každém tapas je zapíchnuté párátko, stejně jako na jednohubkách. A podle párátek, která na talíři zůstanou, spočítá obsluha útratu. Tato evidence ve Španělsku zjevně funguje bez problémů.



Sedíme u vína, povídáme si a sledujeme život kolem. Všímáme si, jak z kuchyně přinášejí na tácech nové a nové tapas a samoobslužný pult neustále doplňují. Několikrát se u nás objeví číšník s tácem a ukáže nám, jakou specialitu z kuchyně nese a nechá nás vybrat. Takto obejde každý stůl v baru, kde dobrotu ukáže, nabídne a s každým hostem si popovídá. Moc se nám to líbí. Atmosféra v baru je příjemná.

Tapas jsou prima chuťovky k vínům a moc nás baví. Posteskneme, proč něco podobného nevídáme u nás. Chipsy, tyčinky, oříšky nebo mandle jsou vedle tapas velká nuda.

Placení probíhá podobně jako na Maledivách. Tam jsme celý týden podnikali různé aktivity s tím, že platit budeme až poslední den. Majitel guesthouse před nás položil tužku a papír a řekl: “Napište, kde jste byli a sečtěte to”. Číšník v baru se nás zeptal, co jsme pili. Pak se podíval na talíř, spočítal párátka a vystavil účet.

Za dvě skleničky vína a tapas jsme zaplatili o trochu víc než za menu u McDonalds. Za víno 2€ a za tapas také 2€. Až budete ve Španělsku, zajděte si na tapas a vychutnejte si pravou španělskou atmosféru.