3 dny ve Valencii

Letěli jsme za slušnou cenu, ale týden po našem návratu z Valencie byly k sehnání zpáteční letenky z Berlína za ještě lepší cenu – za 920 Kč. Ubytování se snídaní pro dvě osoby se v “našem” termínu dalo pořídit už od 700 Kč / noc.

My jsme si trochu připlatili a ubytovali jsme se ve 4* hotelu. Opět využíváme toho, že cestujeme mimo sezónu, hotely jsou poloprázdné a mnoho z nich nabízí slevy až 75%. V takovém případě není co řešit, vždyť cestujeme chytře a levně 🙂

Eurovíkend s cestovkou lze pořídit za cca 10.000 Kč (letenka, hotel na 2 noci), podobný pobyt bez cestovky pořídíte za 1.700 Kč. Pokud Vás cestování také baví, sledujte levné letenky do Valencie a vyrazte. Strávíte super víkend za velmi dobrou cenu.

Za levný peníz je Valencie dobře dostupná přímými lety společnosti Ryanair z Berlína. Obvyklá cena za zpáteční letenku je 2.500 Kč. EasyJet a Wizzar do Valencie ze sousedních letišť nelétá.

Druhou možností, jak se levně dostat do Valencie, je vychytat trip např. z Prahy do Mialána s Wizzair a pak s Ryanair do Valencie.

Akční ceny letenek se pohybují kolem 1.000 Kč. Přímý let s ČSA z Prahy pořídíte od cca 4.600 Kč.

Pokud budete hledat nejlevnější letenku sami, použijte vyhledávač Azair.

 

Letíme z Berlína

Máme štěstí, že to od nás do Berlína není daleko. Cesta je asi jen o 30 minut delší než do Prahy. Ještě před odjezdem kontrolujeme pro jistotu Google mapy, zda je provoz na dálnici bez komplikací a zda nás nikde nečekají zácpy.

Letiště se nachází kousek před Berlínem v našem směru. Na silnici kolem letiště probíhají stavební práce, takže lehce zmatkujeme a parkujeme až na druhý pokus.

Letíme z Berlína

Jdeme přímo k odbavovací bráně, obsluha terminálu kontroluje letenky a počítač jí hlásí, že náš let neexistuje. Pán u terminálu je očividně zaskočen a s nastalou situací si neví rady. Nakonec nás pustí dál, i když počítač si stále trvá na svém.

S wifi je to OK, k dispozici máte 60 minut zdarma od prvního přihlášení do sítě. Zato dobíjecí zásuvky 220V jsme nenašli.

Ceny občerstvení a pití jsou lehce vyšší, než je obvyklé. Ale jako vždy jsou o dost nižší než na letišti v Praze.

Letiště je na první pohled malé a starší. Teprve když ho procházíme z jednoho konce na druhý, uvědomujeme si jak je veliké, respektive dlouhé.
 

Letiště Valencia

V okamžiku našeho příletu bylo téměř prázdné, ale moderní a relativně velké. Při zpátečním letu zjistíme, že je wifi zdarma a bez časového omezení.
 

Doprava z letiště do města

K hotelu se můžeme dopravit několika způsoby: taxíkem za 14€, metrem za 3,90€ (+ 1€ za elektronickou jízdenku), aerobusem za 2,50€ (jezdí každých 20 minut) a standardní městskou hromadnou dopravou za 1,05€. Více o dopravě z letiště do města zde.

Volíme metro, které nás zaveze až k hotelu.

U vstupu do metra je prodejní automat a platit zde lze i platební kartou. Kupujeme dvě jízdenky, ale vypadne pouze jedna. Jedná se o elektronickou jízdenku, která je nabitá na dvě jízdy. Vstup do metra probíhá tak, že ke čtečce přiložíme jízdenku a vstupním turniketem projde první z nás. Pak se ke čtečce znovu přiloží jízdenka a turniketem prochází ten, který drží v ruce jízdenku.

Automat na jízdenky

Valencia, automat na jízdenky
 

První den

Ještě večer vyrážíme na obhlídku starého města a na tapas.

Staré město ve Valencii je plné úzkých uliček, ve kterých to žije od rána až do večera a my hledáme bar, který se nám bude líbit a ve kterém bude místo. Barů je tu víc než dost, takže je z čeho vybírat. Vcházíme do sympatického baru a první co vidíme, je dlouhý samoobslužný pult plný nejrůznějších chuťovek, čili tapas.

Tapas je synonymem pro malé občerstvení. Jsou to nejrůznější chuťovky a neodmyslitelně patří ke španělským barům, vinárnám, restauracím, no prostě vyskytují se téměř všude. Nejlépe si je představte jako velké jednohubky, čí spíš dvoj nebo trojhubky. Nebo jako malý obložený chlebíček z nakrájené bagety.

Valencia, pult s tapas

Bar je plný, nikdo tu nekouří, všichni si povídají a dobře se baví. Mnoho lidí vypadá jako by do baru vyrazili přímo z práce. Alespoň tak soudíme podle oblečení mnoha mužů - mají košile, kravaty a saka. Cítíme kolem sebe příjemnou atmosféru a pozitivní energii. Na Španělech je vidět, že si života užívají a rádi se setkávají s přáteli. Ještě než usedneme ke stolu, víme, že si zase užijeme pohodového Španělska.

Objednáváme si červené a bílé víno, samozřejmě že španělské. A pak vyrážíme pro tapas. Jdeme k samoobslužnému, asi 10 metrů dlouhému pultu a tapas si nandáváme plný talíř. Od každého jeden kus, protože jich chceme ochutnat co nejvíc. Zkoušíme tapas s lososem, tuňákem, ančovičkami, španělskou šunkou a výbornou kombinaci sýra a marmelády. Talíř máme nandaný a ani jsme k tomu nepotřebovali číšníka. Nikdo se nás nic neptá, nikomu nic nehlásíme a nikdo z personálu si neeviduje, kolik toho na talíři máme, co jsme si tam dali a kolikrát jsme si byli talíř doplnit. Pravda, trošku nás to překvapilo.

Evidence snědených tapas je přitom velice jednoduchá. V každém tapas je zapíchnuté párátko, stejně jako na jednohubkách. A podle párátek, která na talíři zůstanou, spočítá obsluha útratu. Tato evidence ve Španělsku zjevně funguje bez problémů.

Valencia, tapas

Sedíme u vína, povídáme si a sledujeme život kolem. Všímáme si, jak z kuchyně přinášejí na tácech nové a nové tapas a samoobslužný pult neustále doplňují. Několikrát se u nás objeví číšník s tácem a ukáže nám, jakou specialitu z kuchyně nese a nechá nás vybrat. Takto obejde každý stůl v baru, kde dobrotu ukáže, nabídne a s každým hostem si popovídá. Moc se nám to líbí. Atmosféra v baru je příjemná.

Tapas jsou prima chuťovky k vínům a moc nás baví. Posteskneme, proč něco podobného nevídáme u nás. Chipsy, tyčinky, oříšky nebo mandle jsou vedle tapas velká nuda.

Placení probíhá podobně jako na Maledivách. Tam jsme celý týden podnikali různé aktivity s tím, že platit budeme až poslední den. Majitel guesthouse před nás položil tužku a papír a řekl: “Napište, kde jste byli a sečtěte to”. Číšník v baru se nás zeptal, co jsme pili. Pak se podíval na talíř, spočítal párátka a vystavil účet.

Za dvě skleničky vína a tapas jsme zaplatili o trochu víc než za menu u McDonalds. Za víno 2€ a za tapas také 2€. Až budete ve Španělsku, zajděte si na tapas a vychutnejte si pravou španělskou atmosféru.
 

Druhý den

Snídaně je suprová a odpovídá 4* hotelu - spousta exotického ovoce, 5 druhů 100% džusů, asi 20 druhů sladkého pečiva a stejný počet uzenin, sýry, tousty, bagetky.

Znovu jdeme do Starého města, tentokrát za denního světla.

Nejprve se metrem a následně tramvají přesuneme k maríně a pak na pláž. Počasí nám přeje - modré nebe a 27 st. Městská pláž je ohromná. Od promenády až k vodě to je přes 100 metrů a na délku měří 3,5 km.

Valencia, přístav

Valencia, pláž k moři

V kavárnách vidíme spoustu lidí, kteří v klidu snídají a užívající pohodu krásného dne. Nikdo nikam nespěchá.

Od pláže se vracíme do Starého města a po zbytek dne procházíme snad všechny uličky a užíváme si jarní teplé Španělsko. Vše si zpestřujeme zastávkami na sangrii, kávu a nebo zmrzlinu. Nevynecháme žádnou turistickou atrakci.

Valencia, katedrála

Uličky starého města nám chvílemi připomínaly uličky kolem Staroměstského náměstí v Praze. Jen jich tu je mnohem více a hodně to v nich žije. Tu kavárnička, tu zmrzlina, kousek dál kafíčko. Všude plno místních, kteří se zastaví, popovídají a jdou zase dál.

Valencia, v uličkách

Večer chceme znovu vyrazit do nějakého hezkého baru. Ale je pátek a všude je narváno. Všechny restaurace, bary a vinárny v okolí hotelu jsou plné. Často vidíme rodiny i s malými dětmi. Minuli jsme i jedinou hospodu, kterou jsme ve Valencii viděli - nádhernou typicky anglickou s točeným Guinessem. Atmosféru anglických hospod milujeme, ale i tady je narváno až k prasknutí. No aby taky ne. Hraje se fotbal a fanoušci zaplavili snad celé město :-)
 

Třetí den

Tržnice, Oceánografico a koryto bývalé řeky
Program je jasný: Centrální tržnice, Oceanografic, relax v zelené řece a pak přesun na letiště.

CENTRÁLNÍ TRŽNICE

Předloni jsme v Barceloně navštívili klasickou tržnici. Nádhera! Tolik vůní, chutí a barev. Tržnice je narvaná skutečnými farmáři, řezníky, pekaři a pěstiteli. Žádní obchodníci se zbožím z velkoobchodu. Proto jsme si návštěvu místní tržnice nenechali ujít ani ve Valencii a stálo to za to.

Valencia, tržnice, šunky

Valencia, tržnice, ovoce

Odsud se metrem přesouváme směrem k Oceanografu. Od zastávky jdeme pěšky a znovu míjíme několik kaváren s obsazenými zahrádkami, přestože je dopoledne.

Na vlastní oči vidíme několik moderních až futuristických staveb, které se staly symbolem Valencie. Líbí se nám a krátce si vzpomeneme na “tahanice” kolem "Chobotnice" architekta Kaplického.

Valencia, moderní stavby 2

Valencia, moderní stavby 1

OCEANOGRAFIC

Největší oceánský svět v Evropě. Běluhy, žraloci, mroži, delfíni, tisíce rybiček ... Celkem 45.000 zvířat.

P4090281

Blízko Oceanografica je Carrefur, tady si kupujeme sušenou španělskou šunku, kterou si chceme přivézt domů.

Pak jdeme korytem bývalé řeky, které je nyní zatravněné a zalesněné, na zastávku metra. Toto koryto je dlouhé cca 10 km a tvoří tak největší městský park v Evropě.

Valencia, Zelená řeka 1

Valencia, Zelená řeka 2

Blízko metra si sedáme na poslední sangrii. Ale v nabídce mají pouze litrový džbánek a nám by stačily dvě skleničky. Číšník anglicky nemluví a tak se snažíme vysvětlit, že litr je pro nás dva až moc. Na chvíli máme pocit, že se nám podařilo situaci vysvětlit. Když se ale vrací se dvěma skleničkami a litrovým džbánkem, je nám jasné, že jsme mu nevysvětlili vůbec nic. Nevadí, sangria byla výborná a ve džbánku nakonec zůstalo jen pár kostek ledu.

Valencia, sangria

Platíme a odcházíme na metro směr “aeroporto”.

online-kurz-250-x-250

facebok-sledujte-nas
 

Ubytování ve Valencii

Ubytování jsme hledali i na portálu AirBnb, tedy v soukromí. Ale ani ve Valenci jsme nenašli nabídku, která by byla zajímavější než ubytování v hotelu se snídaní.

Zajímavou nabídku jsme opět nalezli na booking.com. Chtěli jsme ubytování v blízkosti metra, se snídaní, s wifi a aby mělo vysoké hodnocení spokojenosti od předchozích hostů. Protože jsme ho objednávali s předstihem cca 2 měsíce a požadovaný termín byl v "mimo sezóně", objevili jsme nabídku 4* hotelu se slevou 75% Hotel se zároveň nacházel v zóně A, takže nám pro přesuny "městskou hromadnou" stačil ten nejlevnější tarif.
 

Doprava po Valencii

Městská doprava je ve Valencii rozdělena do zón A, B, C a D. Jak už to tak bývá, vše podstatné najdete v zóně A. Ve Valencii existuje několik typů jízdenek, které návštěvník může koupit:

Metro

  • Jedna jízda 2,50€
  • Jednodenní zpáteční jízdenka 3,90€ (platí do půlnoci následujícího dne)
  • Předplatné na 10 jízd 8,90€


Autobusy

  • Jedna jízda 1,50€

 

Automat na prodej jízdenek

Valencia, automat na jízdenky

Pozor: V mnoha průvodcích jsou jízdenky T1, T2 a T3 uváděne jako jedno, dvou a třídenní jízdenky bez omezení v zóně A. Ale není tomu tak. jedná se o zpáteční jízdenky s platností 1, 2 nebo 3 dny. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Send this to a friend